← HR magazín
Praktické HR pro firmy

Práce v Česku bez češtiny: kde hledat pozice, na které stačí angličtina

Zahraniční uchazeči bez češtiny mají v Česku reálné možnosti, ale ne na celém trhu. Přehled portálů, oborů, firem a poctivě popsaných statistik ukazuje, kde má hledání největší šanci.

Redakce Trautenberk Consulting
Práce v Česku bez češtiny: kde hledat pozice, na které stačí angličtina

Zahraniční uchazeč, který neumí česky a chce v České republice pracovat pouze v angličtině, nevstupuje na malý trh. Vstupuje však na trh výrazně užší, než naznačuje celkový počet zahraničních pracovníků. Na konci roku 2025 evidovali čeští zaměstnavatelé přibližně 935 000 zaměstnanců ze zahraničí, orientačně 22 % všech zaměstnanců. O deset let dříve to bylo zhruba 323 000, tedy 8 %. Tato čísla dokládají význam zahraniční pracovní síly, nikoli počet míst, na nichž stačí angličtina. Část cizinců mluví česky, slovenština je v praxi zpravidla bez bariéry a mnoho zahraničních pracovníků působí v provozech, kde se používá jiný společný jazyk. Zdroj: Česká národní banka, 18. srpna 2026.

Pro uchazeče i zaměstnavatele je proto užitečnější jiná otázka: kde je angličtina skutečným pracovním jazykem týmu, nikoli jen požadavkem v inzerátu? Odpověď vede především k mezinárodním technologickým týmům, centrům sdílených služeb, výzkumu, některým technickým a obchodním rolím a k firmám, jejichž zákazníci, vedení nebo kolegové sídlí v zahraničí.

Kde hledat: portály a služby s nejvyšší relevancí

Expats.cz Jobs

Expats.cz Jobs je specializovaný anglickojazyčný kanál pro vícejazyčná pracovní místa v České republice. Nabídky lze filtrovat podle jazyka, oboru, lokality, typu úvazku a zkušenosti. Pro uchazeče bez češtiny je podstatné, že požadované jazyky jsou u nabídek viditelné přímo. Pro zaměstnavatele je to kanál k publiku, které už v Česku žije nebo se na přesun připravuje.

Jobspin

Jobspin kombinuje online nabídky s veletrhy práce a relokačními službami pro mezinárodní publikum. Provozovatel uvádí, že jeho veletrhy od roku 2016 propojily přes 31 000 expatů se zaměstnavateli. Mezi prezentovanými oblastmi jsou IT, zákaznická podpora, marketing a komunikace, HR, účetnictví a finance, nákup, logistika nebo strojírenství. Číslo 31 000 je údaj provozovatele, nikoli nezávislá statistika trhu.

Jobs.cz v angličtině

Anglická verze Jobs.cz zpřístupňuje velký obecný český pracovní portál uchazečům, kteří hledají v angličtině. Výhodou je šíře zaměstnavatelů; nevýhodou, že anglické rozhraní ani anglický název pozice automaticky neznamenají, že čeština nebude potřeba. Rozhodující je text nabídky a ověření pracovního jazyka konkrétního týmu.

EURES

EURES je oficiální evropská síť pro pracovní mobilitu. Nabízí vyhledávání pracovních míst, informace o životních a pracovních podmínkách a evropské náborové akce. Je zvlášť užitečná pro občany EU, EHP a Švýcarska a pro zaměstnavatele hledající napříč Evropou. Její veřejnoprávní charakter je výhodou při ověřování podmínek, ale nabídky nejsou automaticky anglickojazyčné.

EURAXESS

EURAXESS Czech Republic je nejpřesnější specializovaný kanál pro výzkumníky a inovátory. Nabízí pracovní a grantové příležitosti i bezplatnou podporu při mobilitě. Česká síť uvádí 15 kontaktních center. Pro doktorandy, postdoktorandy, vědce, laboratorní specialisty a pracovníky výzkumných infrastruktur bývá angličtina běžnější než na obecné části trhu.

No Fluff Jobs, LinkedIn a kariérní stránky firem

No Fluff Jobs umožňuje filtrovat pracovní jazyk včetně angličtiny, způsob práce, senioritu, relokační balíček a zveřejněné mzdové rozpětí. Těžištěm zůstávají technologie, přibyly však také kategorie marketingu, zákaznické podpory, obchodu, HR a inženýrství. LinkedIn Jobs je důležitý zejména pro přímé vyhledávání mezinárodních týmů a kontaktování recruiterů. U konkrétních zaměstnavatelů se vyplatí kombinovat portál s jejich vlastní kariérní stránkou, protože ne každá role je distribuována do všech databází.

Oficiální evidence pro zaměstnanecké karty

U uchazečů ze zemí mimo EU je vedle pracovního jazyka rozhodující pobytové a pracovní oprávnění. MPSV uvádí, že zaměstnanecká karta spojuje dlouhodobý pobyt a oprávnění pracovat na konkrétním místě; občané EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska ani jejich rodinní příslušníci zaměstnaneckou či modrou kartu ani povolení k zaměstnání nepotřebují. Databáze míst určených pro zaměstnanecké karty slouží také k ověření, zda lze kartu vydat na pozici nalezenou jinde. Pravidla je vždy nutné kontrolovat podle aktuálního statusu konkrétního člověka.

Obory, ve kterých dává angličtina bez češtiny největší smysl

Celkové odvětvové rozložení zahraničních zaměstnanců nelze zaměňovat za trh anglickojazyčných pozic. Podle ČNB pracovalo na konci roku 2025 nejvíce zahraničních zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu, následovaly obchod a opravy vozidel, stavebnictví, doprava a skladování a ubytování a stravování. V administrativních a podpůrných činnostech byl počet rovněž vysoký, ale statistiku významně ovlivňují agenturní pracovníci. Tato data říkají, kde pracují cizinci obecně; neříkají, že v daném odvětví stačí angličtina. Zdroj: ČNB.

Pro odborné uchazeče bez češtiny jsou v praxi nejperspektivnější následující segmenty. Jde o kvalifikované redakční vyhodnocení nabídky specializovaných portálů a charakteru práce, nikoli o oficiální statistický žebříček:

  • Software, cloud, data, kyberbezpečnost a produktový vývoj. Kód, dokumentace a mezinárodní produktové týmy často fungují v angličtině. Největší šanci mají vývojáři, data specialisté, bezpečnostní experti, produktoví manažeři, UX designéři a techničtí konzultanti.
  • Centra sdílených služeb a podnikové služby. Finance, účetnictví, payroll, nákup, logistika, HR operations, IT podpora a zákaznická péče obsluhují více zemí z jednoho místa. Angličtina bývá základ; další evropský jazyk může být silnou výhodou nebo podmínkou.
  • Mezinárodní obchod, SaaS a digitální marketing. Anglické role se objevují v business developmentu, partnerském prodeji, customer success, marketingové analytice a řízení kampaní pro zahraniční trhy. U rolí zaměřených na české zákazníky zůstává čeština obvykle nutná.
  • Technický vývoj, konstrukce a výzkum a vývoj. Mezinárodní průmyslové firmy využívají angličtinu v globálních projektech, konstrukci, kvalitě, automatizaci, embedded vývoji a projektovém řízení. Výrobní provoz a komunikace s místními dodavateli však mohou vyžadovat češtinu.
  • Věda, univerzity a výzkumné infrastruktury. Výzkumné skupiny, grantové projekty a postdoktorské pozice často pracují mezinárodně. Nejlepším vstupním bodem je EURAXESS a anglické kariérní stránky institucí.
  • Cestovní ruch, hotely, mezinárodní školy a jazykové vzdělávání. Některé role jsou otevřené angličtině, ale nabídka je užší, sezónnější a silně závislá na kontaktu s českými klienty, rodiči nebo úřady.

Naopak české veřejné instituce, většina lokální administrativy, české právo a daně, zdravotnictví, lokální obchodní pozice a služby s intenzivním kontaktem s českými zákazníky mívají jazykovou bariéru vyšší. U regulovaných povolání se navíc mohou uplatnit požadavky na uznání kvalifikace; MPSV například upozorňuje na zvláštní podmínky u zdravotnických profesí.

Konkrétní firmy, které má smysl sledovat

Jména firem je vhodné chápat jako orientační „watchlist“, nikoli jako slib, že právě nabírají bez češtiny. V anglických nebo vícejazyčných nabídkách dostupných 3. září 2026 se objevovaly například ADP Employer Services, ESET Research Czech Republic, Alpiq Services CZ, Commerzbank, Anheuser-Busch InBev, Veeam Software, Ingersoll Rand, P&G, Expedia Group, Concentrix a Notino. Zdroje: aktuální nabídky na Jobs.cz a Expats.cz Jobs. Nabídka se průběžně mění a u každé role je nutné zkontrolovat jazyk týmu, požadované další jazyky a možnost zaměstnat konkrétního uchazeče.

Praktičtější než slepě obesílat známé značky je sledovat typ pracoviště. Dobrou cílovou skupinou jsou evropská nebo globální servisní centra, produktové a vývojové huby, české pobočky zahraničních skupin, exportně orientované firmy, výzkumná centra a startupy od počátku postavené na mezinárodním trhu. U jednotlivých firem má smysl hledat výrazy jako „English is our working language“, „international team“, „EMEA“, „global services“, „relocation“ nebo výslovné „Czech not required“. Samotný anglický inzerát nestačí.

Malá, střední, nebo velká firma?

Malé firmy

Malá firma může být pro zahraničního specialistu výborná, pokud prodává globálně a její zakladatelé už tým řídí anglicky. Nábor bývá rychlý, uchazeč se dostane přímo k rozhodujícím lidem a firma může upravit roli podle jeho schopností. Rizikem je závislost na několika bilingvních kolezích, chybějící anglická dokumentace a malá zkušenost s relokací či zaměstnaneckými kartami. Mikrofirmy pod deset zaměstnanců navíc nejsou zahrnuty v použitém podnikovém šetření ČSÚ o vzdělávání.

Střední firmy

Střední podniky často nabízejí nejlepší kompromis: mají profesionálnější HR a mezinárodní zákazníky, ale rozhodování zůstává pružnější než v korporaci. Rozhodující je konkrétní tým. Firma může mít anglické vývojové oddělení a současně českou výrobu, administrativu i vedení provozu. Uchazeč by si měl ověřit jazyk porad, dokumentace, hodnocení výkonu a neformální komunikace, nejen jazyk pohovoru.

Velké firmy a korporace

Velké mezinárodní společnosti mívají standardizovanější anglický nábor, relokační podporu, interní mobilitu a více týmů rozdělených mezi země. To zvyšuje pravděpodobnost role bez češtiny, nikoli jistotu. Některé pozice jsou globální, jiné obsluhují český trh a bez češtiny se neobejdou. Proces může být delší a požadavky méně pružné, ale firma má obvykle větší administrativní kapacitu pro zaměstnávání cizinců.

Co opravdu víme o angličtině C1 podle velikosti firmy

Přesná aktuální veřejná statistika, která by v České republice rozdělovala zaměstnance s angličtinou na úrovni C1 a vyšší podle velikosti jejich zaměstnavatele, nebyla v dostupných výstupech ČSÚ, Eurostatu ani dalších prověřených veřejných zdrojích nalezena. Nelze proto poctivě tvrdit, že například malá firma má určité procento zaměstnanců s C1 a velká firma jiné procento. Taková čísla bychom si museli domyslet.

Nejbližší dostupné ukazatele jsou následující. Každý měří něco jiného a žádný není náhradou za chybějící průřez C1 podle velikosti firmy:

  • Přímý údaj o zaměstnancích, ale bez velikosti firmy: podle šetření Adult Education Survey 2022 si 9 % zaměstnanců v Česku samo hodnotilo angličtinu na úrovni C1; u osob samostatně výdělečně činných to bylo 11 %. Jde o sebehodnocení, nikoli jazykový test, a publikovaný výstup nerozděluje zaměstnance podle velikosti zaměstnavatele. Zdroj: ČSÚ, Statistika&My, 17. dubna 2024.
  • Zástupný ukazatel podle velikosti firmy: mezi podniky, které v roce 2020 zajišťovaly nepovinné kurzy nebo školení, označilo znalost cizích jazyků za stěžejní náplň 16,8 % podniků s 10–19 zaměstnanci, 19,4 % podniků s 20–49 zaměstnanci, 37,2 % podniků s 50–249 zaměstnanci a 44,8 % podniků s 250 a více zaměstnanci. To ukazuje rostoucí důraz na jazykové vzdělávání s velikostí firmy, nikoli podíl lidí s C1 ani dostupnost anglických pracovních míst. Zdroj: ČSÚ, Vzdělávání zaměstnanců 2020, tabulka 3.1b.
  • Zástupný ukazatel podle vlastnictví: ve stejném šetření uvedlo cizí jazyky jako stěžejní téma 45,1 % vzdělávajících podniků pod zahraniční kontrolou oproti 19,3 % domácích podniků. Ani tento rozdíl neříká, kolik zaměstnanců dosahuje C1, ale podporuje hypotézu, že mezinárodní vlastnictví souvisí s vyšší organizační poptávkou po jazycích.
  • Zástupný ukazatel rozsahu mezinárodních zaměstnavatelů: podle Eurostatu představovaly v roce 2023 podniky pod zahraniční kontrolou 28 % pracovních míst u českých tržních producentů. Ukazatel nepokrývá celou ekonomiku a neměří pracovní jazyk. Zdroj: Eurostat, 12. listopadu 2025.

Kvalifikovaný závěr tedy může být pouze směrový: větší a zahraničně kontrolované firmy častěji systematicky investovaly do jazykového vzdělávání a představují významnou část pracovních míst v tržní ekonomice. Je proto rozumné očekávat, že v nich bude více mezinárodních týmů. Z těchto dat však nelze vypočítat podíl zaměstnanců s C1+ ani pravděpodobnost, že konkrétní pozice nevyžaduje češtinu. Převádět uvedená procenta na „odhad C1 podle velikosti firmy“ by bylo metodicky zavádějící, proto takový odhad neuvádíme.

Jak poznat skutečně anglické pracovní místo

Nejspolehlivější je oddělit jazyk firmy, jazyk týmu a jazyk role. Globální korporace může mít český obchodní tým; česká technologická firma může mít naopak celý produktový tým v angličtině. Uchazeč by měl před přijetím nabídky získat odpověď alespoň na tyto otázky:

  1. V jakém jazyce probíhají každodenní porady, dokumentace a komunikace s přímým nadřízeným?
  2. Je čeština pouze výhodou, nebo se očekává po zkušební době?
  3. Kolik členů týmu češtinu neumí a jak firma řeší interní oznámení či povinná školení?
  4. Vyžaduje role kontakt s českými zákazníky, úřady, dodavateli nebo výrobním provozem?
  5. Má zaměstnavatel zkušenost s konkrétním pobytovým statusem uchazeče a případnou zaměstnaneckou kartou?

Zaměstnavatelé mohou naopak výrazně zvýšit zásah zahraničních kandidátů jednoduchou přesností. V inzerátu by měli uvést, zda je angličtina pracovním jazykem, zda je čeština skutečně nepovinná, jaké další jazyky jsou nutné a zda firma umí podpořit relokaci nebo imigrační proces. Formulace „English required“ bez informace o češtině vytváří zbytečnou nejistotu a odrazuje část relevantních uchazečů.

Praktický závěr

Pro člověka bez češtiny není nejúčinnější strategií hledat „jakoukoli práci v Česku“, ale vyhledávat mezinárodní pracovní prostředí. Největší smysl mají specializované portály Expats.cz a Jobspin, anglické vyhledávání na Jobs.cz, EURES, EURAXESS, No Fluff Jobs, LinkedIn a přímé kariérní stránky firem. Oborově jsou nejslibnější technologie, sdílené a podnikové služby, mezinárodní obchod, výzkum a vývoj, věda a vybrané technické role.

Velké a zahraniční společnosti mají podle dostupných zástupných dat silnější vztah k jazykovému vzdělávání, ale anglický tým může stejně dobře vzniknout v malé globální firmě. Velikost zaměstnavatele je proto užitečný filtr, nikoli verdikt. Rozhodující je, zda angličtina skutečně stačí k výkonu konkrétní práce každý den.

Zdroje a metodická poznámka